Jednotný systém varování a informování v ČR

VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA                                                                                                                                                                  Od 1. listopadu 2001 existuje v České republice jeden jediný signál, který varuje před hrozícím nebezpečím – tímto signálem je 140 sekund trvající KOLÍSAVÝ tón sirény.

Vyhlašuje se v případě, kdy může dojít nebo již došlo k ohrožení životů a zdraví obyvatel v důsledku mimořádné události, například havárie s únikem nebezpečných látek nebo povodně. Podle velikosti zasaženého území může být všeobecná výstraha spuštěna pouze v okolí místa události, na území města, kraje nebo celé republiky. Pro varování co největšího množství lidí může být signál vyhlašován třikrát za sebou v tříminutových intervalech. Tísňové a verbální informace V místech kde je umístěna elektronická (mluvící) siréna nebo místní informační systém (rozhlas napojený na varovný systém) je bezprostředně po zaznění signálu odvysílána verbální informace. Ta může mít tyto podoby:

„Všeobecná výstraha, všeobecná výstraha, všeobecná výstraha. Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Všeobecná výstraha, všeobecná výstraha, všeobecná výstraha.“

„Nebezpečí zátopové vlny, nebezpečí zátopové vlny. Ohrožení zátopovou vlnou. Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Nebezpečí zátopové vlny, nebezpečí zátopové vlny.“

 „Chemická havárie, chemická havárie, chemická havárie. Ohrožení únikem škodlivin. Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Chemická havárie, chemická havárie, chemická havárie.“

„Radiační havárie, radiační havárie, radiační havárie. Ohrožení únikem radioaktivních látek. Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Radiační havárie, radiační havárie, radiační havárie.“

Po odeznění nebezpečí je veřejnost informována prostřednictvím další verbální informace:

„Konec poplachu, konec poplachu, konec poplachu. Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Konec poplachu, konec poplachu, konec poplachu.“

Pro upřesnění situace a základní informování obyvatel, kteří nejsou v dosahu verbální informace, následuje tísňová informace z hromadných informačních prostředků – nejčastěji Český rozhlas a Česká televize. Postupně jsou obyvatelé v ohrožené oblasti informování také prostřednictvím megafonů na vozech policie a hasičů.

ZKOUŠKA SIRÉN

Od října 2002 probíhá zpravidla každou první středu v měsíci mezi 12:00 a 12:15 hodin pravidelná akustická zkouška sirén. V jednotlivých krajích jsou sirény spouštěny dálkově z operačních a informačních středisek Hasičských záchranných sborů krajů a dvakrát ročně je prověřováno spuštění varovných prvků hromadně z operačního střediska Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Tato zkouška probíhá STÁLÝM tónem po dobu 140 sekund. Trvá tedy stejně dlouho, jako všeobecná výstraha, ale nekolísá.

V místech kde je umístěna elektronická (mluvící) siréna nebo místní informační systém (rozhlas napojený na varovný systém) je bezprostředně po zaznění zkušebního signálu odvysílána verbální informace. zkouska„Zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén. Právě proběhla zkouška sirén. Zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén.“ V současné době je do stávajících koncových prvků varování a vyrozumění doplňována další verbální informace, upozorňující na blížící se zkoušku sirén: „Zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén. Za několik minut proběhne zkouška sirén Zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén.“ Tato informace bude odvysílána 10 až 20 minut před plánovanou zkouškou (kromě češtiny může být upozornění také v angličtině, němčině a ruštině). Zatímco někdo tyto zkoušky ani nevnímá, pro jiné jsou důvodem pro nepříliš lichotivá slova na adresu hasičů. Položme si tedy otázku, proč se vlastně sirény zkoušejí? Ověření funkčnosti sirén Moderní elektronické sirény jsou bezesporu velmi spolehlivá zařízení a jejich poruchovost je minimální. V České republice je ale v současné době většina sirén elektrických, tedy na principu otáčivého rotoru. Pravidelné zkoušky sirén jsou nutné nejen pro odhalení již vzniklé závady, ale také preventivně, kdy zamezí zareznutí rotoru. Právě díky těmto akustickým zkouškám se poruchovost koncových prvků dlouhodobě a celorepublikově pohybuje ve zlomku procenta. Vytvoření návyku obyvatel Mnoho odpůrců zkoušek sirén argumentuje tím, že lidé si na sirény zvyknou a v případě ohrožení nebudou reagovat. Skutečnost je ovšem taková, že v případě skutečného ohrožení by sirény odvysílaly úplně jiný (kolísavý) signál, než jaký slýcháme každý měsíc. To by většinu obyvatel pravděpodobně upozornilo, že „něco je jinak“. Ověření dosahu sirén Pravidelnou zkoušku sirén je možné využít k zjištění, zda Vaše pracoviště nebo místo bydliště je v dosahu sirén a zda jsou slyšet i přes zavřená okna. Zároveň pokud po doznění sirény uslyšíte verbální informaci, máte jistotu, že jste v dosahu elektronické sirény nebo místního informačního systému a verbální informaci byste obdrželi i v případě skutečného ohrožení. Termíny zkoušek sirén v roce 2015

POŽÁRNÍ POPLACH

Kromě všeobecné výstrahy a zkoušky sirén existuje ještě další signál, který však není určen pro veřejnost. Je jím požární poplach – 60 sekund trvající tón sirény s jedním přerušením. V případě elektronické sirény nebo místního informačního systému je vyhlašován napodobením hlasu trubky troubící tón ,,HÓ-ŘÍ“, ,,HÓ-ŘÍ“ po dobu jedné minuty.

 V místech kde je umístěna elektronická (mluvící) siréna nebo místní informační systém (rozhlas napojený na varovný systém) je bezprostředně po zaznění zkušebního signálu odvysílána verbální informace. zaplava „Požární poplach, požární poplach, požární poplach. Svolání hasičů, svolání hasičů. Byl vyhlášen požární poplach, požární poplach.“ Tento signál je používán pro svolání členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. V současné době se však od něho v mnoha obcích ustupuje a je nahrazován vyhlašováním poplachu přes SMS nebo automatické hovory. Některé jednotky oba způsoby kombinují a siréna je spuštěna pouze při požáru nebo větší události, kdy je rychlost svolání rozhodující. Pro veřejnost má tento signál doplňkový význam při pohybu na pozemních komunikacích – po jeho zaznění lze předpokládat zvýšený pohyb vozidel hasičů, sjíždějících se na výjezd.

CO DĚLAT?

 V okamžiku, kdy zaslechneme kolísavý signál sirény, tedy signál „Všeobecná výstraha“, je nutno vždy počítat s tím, že nastala mimořádná událost a nepodceňovat situaci. Následující zásady neplatí, pokud je jisté, že siréna varuje před povodní! Předně bychom měli zachovat klid, nepropadat panice a uvědomit si, o který signál se skutečně jedná. Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik nebezpečné látky, proto je řešením ukrýt se do nejbližší budovy, ideálně do vyššího patra. Většina nebezpečných látek se šíří při zemi, proto nikdy NEvyhledávejme úkryt v podzemních prostorách. Riziko zasažení nebezpečnou látkou můžeme ještě snížit tím, že utěsníme nebo přelepíme otvory kolem dveří a oken a přesuneme se do místnosti na opačné straně, než je zdroj nebezpečí (pokud dokážeme určit místo úniku nebezpečné látky). Nezapomeneme vypnout klimatizaci. Zapneme rozhlasový a televizní přijímač a řídíme se dalšími pokyny, které obdržíme prostřednictvím rozhlasového a televizního vysílání nebo prostřednictvím megafonů na vozech hasičů a policie. Důležitou zásadou je nikam netelefonovat. V kritické situaci je celá infrastruktura přetížena a je důležitější umožnit spojení pro záchranné organizace. Velmi nezodpovědné je volat dětem do školy a chtít, aby se rychle přišly schovat domů. Zaměstnanci škol mají své postupy a vědí, jak se zachovat. Svým jednáním bychom děti vystavovali zbytečnému riziku. Neměli bychom zapomínat ani na starší nebo zdravotně postižené sousedy. Především neslyšící jsou odkázáni pouze na naši pomoc, protože se nemusí o nebezpečí vůbec dozvědět. Připravíme se na možnost vyhlášení evakuace.

                                                                 Video s radami